Pihelský trial 2. - 3. 6. 2001
Tak se přiblížil termín Pihelského trialu, první to termín pravého soutěžení.
Co se týče počasí, tak toho moc neslibovalo a měl jsem obavy, zda se vůbec bude něco konat. Vzhledem k tomu, že žádná nová informace nepřišla, tak jsem se rozhodl vyjet.
Dojeli jsme přes drobné přepršky celkem v pořádku a tentokrát i s dosti velkou časovou reservou, takže na čerstvě posekaném Pihelském palouku nás bylo jenom pár. No bylo, jako potencionální soutěžící jsme byli zatím sami, jinak byl přistaven „kuřecí bufet“, mohutný traktorový silostroj pro případ nutné technické pomoci a pak samozřejmě celý organizační štáb.
I přes chladnější počasí nás začaly sužovat nepříjemné létající a bodající potvory, proto bylo rozhodnuto udělat něco, co by je odehnalo alespoň v nejbližším prostoru pojízdné občerstvovny.
Ještě rychlejší dopolední občerstvení, přivítání se čtyřnohým přítelem kameramana a příprava měřidla pro hluboké brodění, o které se nakonec postarali místní hasiči-požárníci, kteří však původně byli připraveni na pokropení celého přeschlého a prašného povrchu.
S přibližujícím se začátkem celého klání však začala taková nějaká neidentifikovatelná nervozita, neboť z oficielních účastníků, se mimo nás dostavily již jenom dvě „ARA“, a dva speciálky. Těch pár zvědavců, kteří dojeli až na místo se počítat nemohlo. Akademická čtvrthodinka uplynula, nastavila se další. Na všech tvářích, hlavně však pořadatelských, bylo vidět velké zklamání, neboť za dobře připravenou trať, starosti s organizací a zajištěním všeho potřebného si opravdu zasloužili aby nás členů a hlavně Nivařů přijelo více. Pokud se budeme takto zúčastňovat, tak je to asi brzy omrzí a nebudeme se mít jako „klubáci niváci“ ani kde sjíždět, natož si někde bezstarostně zajezdit a prověřit si tak námi vychvalované Nivušky. Jedním slovem, hamba nám!!! Neomluvené neúčasti budou trestány černou tečkou a zvýšeným zápisným. No už jsem nás zkritizoval a tak co bylo dál?
Na první i druhý den bylo připraveno několik opravdu pěkných triálků různých obtížností, a s jiným způsobem bodování. Abych popisoval vše zvlášť, by mi dalo hodně práce a moc přemýšlení, proto se raději podívejte opět na pár obrázků s krátkým komentářem, i když tak trošku napřeskáčku.
Takže ješte pár upřesňujících slov před začátkem,
rozhlédnutí po ploše, a mohlo se jít závodit.
Zde je pauza i pro komisaře a z jejich tváří snad již není vidět smutek nad malou účastí.
Konec prvního dne s připravenými grilovanými dutými ptáky, s dovozem topiva
a celým posezením.
Takovouto oblohou po noční bouřce nás přivítalo další ráno
a to byla snídaně.
I to se stalo, když se to na mokré trávě neubrzdilo,
takto se muselo vystupovat
a nakonec došlo na ruční pomoc.
I takhle se mohla Nivka zapíchnout a „utopit“, v hasiči připravéné jamce, takže skutečně tahačový silostroj byl k nápomoci.
No a zde je několik snímků, seřazených podle soutěžících, snad se najdete.
ARO červené
ARO modré
a to jsem já na úplně posledním triálu.
Takto jezdili organizátoři, aby to bylo zajímavější.
A tady jsou speciálky,
oba po boji.
Tento speciálek se jen ukázal, tekla mu voda a nepomohla mu ani káva v chladiči, natož „Pemprsky“.
No a nakonec je zde vyhlášení vítězů.
Zazvonil zvonec, povídání je konec a kdo se chce dozvědět víc, ať se podívá na klubové stránky.