OFF ROAD festival 2001 v Pihelu.

Českolipský Niva klub pořádal již třetí akci v tomto roce, a tak jako řádnému členu klubu mi nezbylo nic jiného, než se zúčastnit, i když bylo namále. Chytil mne houser, který sužoval nejen moje záda, ale i celou levou nohu. No jo, ale co se zamluveným noclehem? Tak jsme ve středu sbalili a vydali se na cestu. Dojeli jsme opět za necelé tři hodinky a celkem v pohodě. První cesta vedla na palouk, kde byl však jen Pavel a čekal na ostatní, takže jsme se jeli ubytovat, opět ke Studničkům.
V plánu jsme toho měli dost, chtěli jsme se podívat po okolí a hlavně do Nového Boru na umění sklářů. No vzhledem k tomu houseru jsme toho moc nepochodili, ale i tak se podívejte i na to, co jsme si prohlédli. Snad Vás to bude trochu zajímat.
Předem upozorňuji, že uvedené informace jsem čerpal z různých prospektů, takže to není moje dílo.
Nejprve jsme si prohlédli samotný Sloup.
Obec Sloup v Čechách - byla feudálním sídlem a centrem panství již na počátku 14. stol.
Nyní převážně rekreační obec v údolí Dobranovského potoka, 4 km jihovýchodně od Nového Boru v nadmořské výšce 292 m. První zmínka souvisí se starou obchodní cestou, při níž vznikl skalní hrad Sloup, pod ním zemědělský dvůr a panský dům r. 1569, jako trvalé sídlo náročnější šlechty. V roce 1730 začal hrabě Kinský stavět ve středu obce barokní zámek. Byl dokončen 1735 a v roce 1829 empírově upraven. Na jeho výzdobě se podílela kamenická dílna Matyáše Brauna.
Skalní hrad Sloup - romantické zbytky středověké pevnosti vestavěné do pískovcového sloup připomínajícího skalního bloku (318 m n.m.), čnějícího 33 metrů nad údolím Dobranského potoka. Jeho vznik se datuje ve 13 století. Původní vchod do hradu vedl strmě úzkou průrvou. Dnešní přístup zřídili po roce 1690 poustevníci. Hrad je od roku 1953 kulturní památkou.
Pak jsme navštívili Polevsko - údolní ves s výrazným převýšením (420-580 m) vznikla asi v 15. století, v okolí sklářské hutě, malíři, rytci a brusiči skla. Dosud funkční sklářská huť Klára a Kozí farma Tomáše.
Jeho Nivku, seník, kde skládal seno a jeho stádečko čítající přes 25 kusů hnědých koziček si můžete prohlédnout (to není srnčí).
Tomáš nás nasměroval na pěknou projížďku lesem, která nás přivedla k Panské skále - u Kamenického Šenova - je nejznámějším příkladem sloupovitého rozpadu čediče (580 m n.m., na rozloze 1,26 ha) u nás. Pětiboké až šestiboké sloupce o průměru 20-40 cm jsou někde až 25 m dlouhé a stojí zde téměř svisle. Byla zde také natáčena Pyšná princezna.
Opravdu hezký pohled.
No a aby nebyl všem výletům konec, tak jsme navštívili paní Evu Pokornou, zvanou „tetu“, která všechny ty krásné poháry pro vítěze maluje.
Pohled na jednu malérečku, tetu s Ivou a krásným sklem v rukou a konečně se zabaleným dílem je tady. Opravdu krásná, ale velmi náročná a titěrná práce.
V pátek po poledni bylo na trati již skoro vše připraveno, a čekalo se na první návštěvníky z řad závodníků, ev. vystavovatelů starších typů LADA autíček.
No a konečně sobota, kdy mělo vše začít. Opět pohled na seřazené stroje,
pohled na autíčko tety, která se také přijela podívat a přivezla opět krásné malované poháry,
nové přestříkané autíčko Ivety (dříve modré),
pohled do Trabanta na tombolové ceny,
obrázek zabezpečovací techniky
a mohlo se začít.
Vše začalo příjezdem hordy kvičících a řvoucích jedno i dvojsedadlových „Pionýrů“, které zná již asi málokdo
Po okružní jízdě V.I. s jeho ochrankou
následovala ukázka hasičů a vyprošťovací služby ABA.
No a mohlo se začít zápolit. Poslední pokyn, kde se začne a je to tady.
Zde je pár obrázků „leštěnek" z obou dnů.
Když skončil první den, nastala chvilka odpočinku
a zde je ukázka přípravy pečeného selátka na rožni, čemuž se velmi odborně věnoval Jarin.
Ale i toto se dalo najít v okolí.
Večerního programu a soutěže o nejlepší mokré tričko jsem se pro indispozici již nezúčastnil. Kolem 23. hod. se však strhla prudká bouře s lijákem, takže jsme se již nevraceli a zůstali u baru u Studničků.
Nedělní ráno nás přivítalo již s vypršenou tváří a pokukujícím sluníčkem, ale déšť přidal na náročnosti pro více blátíčka.
Aby se to lépe zvládlo, byla nám předvedena nová čtyrnožka, kterou perfektně zvládl i Bertík.
No a tak opět pár obrázků z obou dnů, tak jak jezdily speciálky.
Kdo se chtěl přesvědčit nejen o svých kvalitách, tak mu traktorový silostroj přichystal možnost pěkné projížďky „lagunou“.
No a bylo po všem, příprava na vyhlášení,
moje bramborová medaile (je dobrá).
3, 2 a 1 místo
no a vyhlášení pro speciálky.
Opět: bylo to fajn, a za měsíc znova.