Historie rybnikářství na Pardubicku.
 Historie pardubické rybniční soustavy je nejasná, chybí přesnější údaje. Jako stavitelé rybniční soustavy na Pardubicku jsou uváděni Vlček, fišmistr, kolem roku 1496 a Jan Křenek z Čestic z let 1518-1520. Objevuje se také jméno Kunáta mladšího z Dobřenic, majitele statku na Valech u Přelouče.
Za Viléma z Pernštejna došlo k největšímu rozvoji rybnikářství. Výhodné podmínky pro zakládání rybníků se nacházely v úhlu, sevřeným lomeným tokem Labe a dále v povodí Chrudimky a Loučné.
K napájení rybníků Nadymač,Černovský, Jezero, Velká a Malá Čeperka, Oplatil, Bohdanečský, Sopřečský a dalších dal Vilém z Pernštejna vybudovat Opatovický kanál, dokončený asi roku 1513. V té době se jednalo o největší stavbu ve východních Čechách, která měla po celém toku 32,5 km a spád pouze 1,3 m.
Vilém z Pernštejna při zakládání rybníků nešetřil a poddaným vyměřoval pozemky, na kterých bylo vhodné zřizovat rybníky. Tím se také zrušily některé osady: Velké a Malé Kavčiny, Černá, Bystřec, Němčice atd.
Škody vzniklé protržením hrází, podmáčením a přesycením půdy sousedů, hradil. Proto byla založena registra rybničná „kde se znamenají, kterého léta komu jest co oddáno“.
Za vlády Ferdinanda III. dochází k úpadku rybnikářství. Rybníky byly rušeny a vysušovány. Na jejich místech vznikaly nové osady, na Bohdanečsku to byly Dědek a Novinsko. V roce 1560 existovalo 230 rybníků, v roce 1743 jen 157.
Mnoho rybníků bylo zrušeno roku 1783 a půda přidělena slezským kolonistům. V té době vznikají na bývalých rybnících obce, např. Veská, Staročensko, Velkolánské atd.
Úplný úpadek rybnikářství je zřejmý z indexu rybníků z roku 1802, kdy se hospodařilo pouze na 69 rybnících. Po státním úpadku roku 1855 stát odprodal Komorní panství pardubické. Prvním kupcem se stala Privátní rakouská národní banka vídeňská, roku 1863 Privátní kreditní banka, která se přeměnila na akciovou společnost se sídlem ve Vídni. Část panství koupil průmyslník Jan Liebig z Liberce a hrabě Chotek. Zbytek byl rozprodán různým zájemcům. V té době bylo jedinečné rybnikářské dílo soustavně ničeno, duby na hrázích káceny, kámen z hrází rozvezen.
V roce 1881 koupil zbytek pardubické rybniční soustavy baron Richard Drasche z Wartnberka s pouhými 21 rybníky. Rybníky se zachovalými hrázemi znovu napustil a obnovil rybniční hospodářství. Obnovil rybníky Bohdanečský, Sopřečský a Jezero, které byly napájen vodou z Opatovického kanálu, který byl prohlouben, aby se docílilo většího přítoku vody.
Po provedení pozemkové reformy roku 1919 byly založeny dva nové rybníky Tichý a Udral.
V roce 1948 se hospodařilo na 32 rybnících.
V současné době existují rybníky: Bohdanečský, Matka, Rozhrna, Skříň, Černý, Nadýmač, Sopřečský, Pohránovský, Horní a Dolní Jílovky, Tichý a Trhovka. Pozůstatkem po rybniční soustavě jsou hráz rybníků Oplatil, Rozkoš, Čeperka a dalších, po kterých jsou v současné době vedeny mnohé komunikace. Málokdo si uvědomí, že prostor před Opatovickou elektrárnou byl zalit hladinou největšího rybníka na území Čech, kterým byla Čeperka. Silnice podél elektrárny až k lesu je vedena po jeho hrázi, plocha byla více než 1000 ha. Rybník Baťoch je jeho jižním výběžkem.
Většina rybníků na Pardubicku patří v současné době Rybničnímu hospodářství s.r.o. a rybníky Bohdanečský, Matka a Baťoch Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR.

text převzat z informační tabule