Mikroregion:

 Mikroregion Sdružení obcí pod Kunětickou horou byl založen 28. prosince 1998. Z původně osmi zakládajících členů se v současné době rozrostl na šestnáct členských obcí: Borek, Bukovina nad Labem, Čeperka, Dříteč, Hrobice, Kunětice, Libišany, Němčice, Opatovice nad Labem, Podůlšany, Ráby, Srch, Staré Hradiště, Staré Ždánice, Stéblová a Újezd u Sezemic. Rozloha mikroregionu je 9 672 ha. Celkový počet obyvatel činí 7 960. Obce tvoří přirozené spádové území v okolí Kunětické hory, která je dominantou a symbolem celého kraje.

Cyklotrasy:

 Mikroregion je iniciátorem projektu cyklotras na svém území. Cílem projektu je nabídnout jak hostům regionu, tak i svým obyvatelům i obyvatelům blízkých měst Pardubic a Hradce Králové možnost trávení volného času a poznávání okolí co nejpřirozenější formou, kterou jízda na kole je. Cyklotrasy jsou vedeny tak, aby návštěvníci mikroregionu byli seznámeni se všemi podstatnými kulturními, historickými a přírodními památkami. Jsou vedeny převážneˇ po komunikacích III. třídy a po místních účelových komunikacích. Většina úseků je sjízdná na jakémkoliv druhu kol. Jen v lesních úsecích a po lesních a prašných cestách jsou doporučována minimálně kola trekingová. Nově vyznačené trasy navazují na již stávající cyklotrasy Labská č.24 a cyklotrasy v mikroregionu Bohdanečsko.

Historie:

 První doklady o pohybu člověka v těchto místech jsou známé již z poslední doby ledové. V mladší době bronzové k nám mohutnou expanzí pronikl lid kultury lužické (popelnicovy´ch polích), čehož jsou dokladem četná pohřebiště v okolí Kunětické hory.
V Srchu bylo nalezeno ukryté skladiště bronzových a zlatých předmětů. Keltové k nám pronikli asi 450 let př. n. l. Razili mince, rozvíjeli řemesla, používali kolové vozy, hrnčířský kruh a ruční mlýnky na obilí. V Kuněticích byla právě taková výrobna mlýnků nalezena. Trvalé slovanské osídlení se objevuje až v 10. století např. v Opatovicích nad Labem a v Libišanech. Roku 1086 založil Vratislav II. benediktýnský Opatovický klášter. Mniši začali s kultivací přidělené půdy, zakládali osady, a také “jezera rybná”. Je pravděpodobné, že vybudovali základy pozdějšího slavného rybničného systému. V době husitských válek zanikl Opatovický klášter a na Kunětické hoře byl postaven r. 1421 husitský hrad. Velký rozkvět zaznamenalo pardubické panství za vlády Perštejnů, kdy byl zcela změněn charakter krajiny výstavbou 230 rybníků a umělých kanálů k jejich napájení. Unikátním dílem je Opatovický kanál dlouhý 34,7 km, vybudovaný Vilémem z Perštejna na konci 15. století. Z roku 1515 se dochovala pozoruhodná vodárna v Srchu. Z této studny byla voda dřevěným potrubím odváděna až do kašny na Perštýnském náměstí v Pardubicích. Od konce 18. Století začalo rybníkářství upadat, rybníky se vysoušely a měnili na pole. Právě pole spolu s rovinatým terénem a blízkostí řeky Labe, určili směr k využití okolní krajiny.

Příroda:

 V hluboké minulosti vypadala krajina v okolí Kunětické hory jinak. V dávných geologických dobách dokonce i Labe teklo jinudy, než dnes. Jeho tok se od severu stáčel na západ kratší cestou údolím tzv. Bohdanečské brány. Teprve po poklesech v okolí Pardubic a Sezemic změnila řeka svůj tok dnešním směrem. V pravěku pokrýval území Kunětické hory lužní prales a samotná dominanta kraje, Kunětická hora je z geologického pohledu osamělá znělcová kupa, která je součástí Českého masivu z období třetihor. Z přírodních zajímavostí lze dále jmenovat: přírodní rezervace Baroch, významné hnízdiště ptactva s bohatou flórou a faunou, přírodní památka Hrozná, která tvoří ukázku přirozených společenstev rostlin a živočichů v Polabí a chráněné slatinné Libišanské louky a rákosiny.